Mentální jazyky (MJ) jsou podobné všem typologiím, v nichž je řeč o 16 typech, takže vám také řeknou, jaký jste typ, jaké máte silné a slabé stránky (tělo, intuice, srdce, rozum), popíšou vám vědomí a podvědomí, extroverzi, introverzi, iracionálnost a racionálnost. Ale přesto jsou jiné.
Ten hlavní rozdíl je v tom, že jsem autorkou. Autor tvoří nové věci a vkládá do tvorby sebe sama. Pokud tedy není interpretem. Interpret také vkládá kus sebe, ale netvoří, pouze reprodukuje, co napsal někdo jiný a drží se předlohy. Je to stejné jako v hudbě: skladatel píše nové skladby a muzikant je interpretuje. V hudbě jsem byla interpretem, ale zde v Mentálních jazycích jsem autorkou. Tudíž v typologii Mentální jazyky jsou zcela nové závěry, nové postupy, jiné charkteristiky jazyků a typů, jiné výsledky a práce s typem. A teď k těm rozdílům.
ODLIŠNOST OD SOCIONIKY
Mentální jazyky se od socioniky liší především těmito znaky:
STRUKTURA, ALE NE POVRCH
Na socionice se mi moc líbila její struktura a členění, ale závěry, které socionika dělá na základě pozorování chování, neodpovídají skutečnému typu člověka. V socionice vám řeknou, že když pracujete podle návodu či receptu, tak jste racionální typ. Nebo když se hodně usmíváte, tak jste emoční typ. Nebo když vedete velkou firmu a pracujete s velkými penězi, musíte být extrovertní typ. Ale není to pravda. Není to takto prvoplánově jednoduché. Nelze takto klouzat po povrchu.
V Mentálních jazycích netypuji jen podle povrchních projevů, ale jdu mnohem více do hloubky. Proto vám výsledky vašeho typu neřeknu za dvě hodiny, ale třeba až za dva měsíce. Přišlo ke mně mnoho lidí, kteří byli na socionickém otypování, ale jejich typ jim úplně neseděl, a proto nevěděli, jak se sebou mají pracovat, protože se nakonec ukázalo, že jsou jiný typ.
V Mentálních jazycích každou charakteristickou vlastnost podrobně přezkoumám a podívám se, jestli například vaše četné úsměvy nevycházejí z vašeho podvědomí. To, že se usmíváte a jste milí, nemusí vylučovat, že jste logický typ, ani to hned nedokazuje, že jste srdcař. Vaše emoce mohou být vaším slabým jazykem, který se snažíte zvýraznit tím, že ho přeháníte. Vaření podle kuchařky nebo systematické organizování prostoru vůbec nemusí být důkazem, že jste racionální či logický typ. Stejně tak vaše potřeba být sám nemusí nutně znamenat, že jste introvert. Velké množství extrovertů, které typuji, přichází s větou: „Jsem introvert.“ Což se samozřejmě během typování ukáže, že je jinak. Ale socionika by mu řekla, že je.
Když v socionice řeknete, že máte rádi lidi a řešíte vztahy, dostanete výsledek, že jste etik (typ srdce). Ale já tuto informaci prozkoumám hlouběji, ověřím si ji v kontextu a následně třeba zjistím, že vztahy řešíte proto, že vás stresuje, že jim vůbec nerozumíte, jelikož jste logický typ, kterému chování lidí nedává smysl, ale podvědomě toužíte po harmonickém rodinném životě.
Socionika dále používá velmi vědecké pojmy a pro laika je opravdu těžké pochopit, co v chování člověka znamená bolestivá čtvrtá funkce, místo nejmenšího odporu, element extrovertní etiky, ale když vám řeknu: „Jazyk Herce je tvůj slepý jazyk, proto tak nerad mluvíš před velkým počtem lidí.“ Dalo by se říci, že to je jen řečeno jiným způsobem, že to není nic nového, že? Jenže…
Zkuste si představit, že dostanete do ruky složitou teorii, kterou vám nikdo podrobně nevysvětlí. Máte před očima nějaké závěry a čtete definice a slova, u kterých vůbec netušíte, co znamenají. Snažíte se to pochopit a vypozorovat v praxi. Překládáte všechny ty vědecké Jungovské pojmy do něčeho uchopitelného, čemu se dá rozumět na první přečtení. A v průběhu několikaletého procesu zkoumání této typologie zjistíte, že polovina původní teorie je zbytečně složitá a dogmatická a druhá polovina je v reálném životě úplně jinak. A tak dojdete ke zcela novým závěrům a vlastním výsledkům vaší badatelsko-vědecké aktivity. Pokud nevěříte, vřele vám doporučuji jít a studovat socioniku, uvidíte sami, za jak dlouho dojdete do slepé uličky. 🙂 Přesně z toho důvodu se lidé zabývající socionikou dostávají k Mentálním jazykům, jelikož MJ jako nástupce socioniky přináší více odpovědí a souvislostí.
Mentální jazyky se od socioniky liší také tím, že nedělají rychlé závěry a neslibují, že budete umět typovat za dva dny, stačí vám absolvovat seminář „jak typovat“. Ačkoliv jsou MJ jednodušší a praktičtější, jejich studium je náročné nikoliv na pochopení, ale proto, že se nedá typovat podle povrchních znaků. Musíte umět dobře pozorovat a vidět pod povrch. Znalost definic je důležitá, ale nestačí.
ODLIŠNOST OD MBTI
Občas jsem zaslechla, že Mentální jazyky jsou to samé co MBTI, jenom jinak řečeno. To bohudík není pravda. Už jen proto, že Mentální jazyky dělám já a já jsem jiná než tvůrci MBTI, což se samozřejmě odráží na výsledku. Ale řeknu vám další velmi podstatné důvody.
V typologii MBTI se pracuje s testem, který má předdefinované odpovědi a vy si z nich musíte nějakou vybrat, tedy nemůžete odpovídat svobodně. Tento test nepozná, jestli odpovědělo vaše vědomí nebo podvědomí. Takže v testu můžete mít mnoho odpovědí souvisejícím s jazyky srdce, ale ve skutečnosti jste logický typ osobnosti.
V Mentálních jazycích nedostanete vyhodnocení testu s rozdělením čtyř hlavních skupin, kam podle MBTI spadáte. V Mentálních jazycích dostanete celkový obrázek vašeho typu: Mentální Mapu©, kde je jasně rozděleno vědomí a podvědomí, které má vliv na to, jak vnímáte realitu (jistota, že sami sobě nenalháváte, že jste někým jiným). V Mentálních jazycích vás typolog vidí z vnějšího pohledu, z nadhledu, z odstupu a nemá důvod si o vás myslet něco jiného, než co vidí. Typolog na tom nemá osobní podíl a nechce „sám sebe vidět v lepším světle“, jak mnoho lidí sami sebe vidí (každý typ osobnosti má předobraz sebe sama v podvědomí).
Když jsem sama sobě dělala MBTI test a pravdivě odpovídala na otázky, nikdy mi nevyšel můj mentální typ, protože test nebyl schopen poznat mou introverzi, když jsem v otázkách o společenském chování a komunikaci odpovídala jako extrovert (Mentální jazyky tohle vysvětlit umí).
Můj skutečný typ mi v MBTI vyšel až tehdy, když jsem schválně u všech otázek nezaklikla nic a šla na další otázku, což je velmi zvláštní, protože jsem vlastně neodpověděla na žádnou otázku, a přesto mi to vypočítalo nějaký výsledek. Proto testy nemohou fungovat. Jsou to předdefinované odpovědi na předdefinované otázky. Ale lidé nejsou předdefinovaní roboti (možná jen typy jako je Sheldon Cooper 🙂 ), a tak to úplně nemůže fungovat, když nemáte možnost odpovědět zcela a plně vlastními slovy a jenom musíte vybírat z možností.
Ale není to jen o testu. MBTI je velmi vědecký, složitý logický systém. A má zcela jiné definice vlastností chování typů. Sleduju na Instagramu hashtagy s různými MBTI značkami typů a často se tam píše něco, co by mohl říct i zcela jiný typ, než který se pod citát podepsal. MBTI se hodí spíše do firem, kde si zaměstnanec udělá test a podle toho mu přiřadí nějakou pozici. Ale nikdy si nemůžete být jisti, že ty výsledky testu jsou pravdivé. A především charakteristiky jednotlivých chování jsou často úplně naopak.
Například jste introvertní tělesný typ Požitkář, ale v MBTI vám vyjde výsledek, který by se v Mentálních jazycích shodoval s extrovertním tělesným typem Bojovník. A to je zcela opačný typ. Tudíž MBTI typologie úplně jinak definuje a zařazuje jednotlivé chování, než je definováno v Mentálních jazycích – ty jsou jednoduché, praktické, žádná věda a zbytečné složitosti. Ale především je v MJ teorie vypozorovaná z praxe.
Mentální jazyky nejsou stejné jako MBTI, protože MBTI:
ROZDÍL V DEFINICI – PŘÍKLAD:
Pro názornou ukázku vám chci ukázat, co se V MBTI se dozvíte o jednom rysu chování (cituji Wikipedii):
„Introvertní smysly (Si): Introvertní smysly jsou dominantní funkcí pro typy ISTJ a ISFJ. Jsou zaměřeny na fakta, která si člověk zapamatoval v minulosti, fungují jako knihovna plná novin, když člověk potřebuje, přečte si článek, který hledá. Nositelé této funkce si nejlépe pamatují fakta, ale nebývají příliš kreativní a otevření úplně novým postupům a myšlenkám.“
V Mentálních jazycích se introvertní smysly (= tělo) jmenují jazyk Požitkáře a ten je flexibilní, tedy velmi přizpůsobivý tomu, co se děje kolem něj v prostoru. Reaguje na podněty, změny v okolí. Je velmi kreativní v praktické rovině, umí si pomoct různými vychytávkami a zlepšováky, vyrobit si pomůcky, je tvořivý, rukodělný. Pamatuje si to, co dělal rukama, čeho se dotýkal. Má v rukách cit a umí poznat struktury a povrchy. Je introvertní a dokáže se dlouho soustředit na detailní činnost. Dělá věci iracionálě = od oka, nemusí si to změřit nebo si to změří na prstech, krocích atd. Vidí dobře detaily v prostoru. Je všímavý, hned pozná, že jste doma vymalovali nebo máte nový účes. Tento jazyk vůbec nesouvisí s fakty, ani se vzpomínáním na minulost, jak uvádí MBTI výše. Požitkář žije tady a teď, soustředí se na své pohodlí, tělo, klid, atmosféru v prostoru. Jsou pouze dva typy: Požitkář etický a logický, oba typy jsou iracionální, flexibilní a introvertní.
Tady vidíte, jak velký rozdíl je zde v definování lidského projevu v MBTI a v Mentálních jazycích. Je to jen příklad. Ale v podstatě výše uvedená definice z MBTI by spadala v Mentálních jazycích do jazyků hlavy, rozumu – tedy jazyka Přemýšlivce (introvertní rozum, fakt, data, paměť na informace). S tělem toto nemá vůbec nic společného, a tak vám nemůže v MBTI vyjít správný mentální typ, pakliže test vyhodnocuje jako smyslový jazyk chování, které se týká rozumu.
ODLIŠNOST OD TEORIE TYPŮ
Teorie typů je podobně složitá jako MBTI, protože rozvíjí principy MBTI. Kromě toho tam ještě jeden zásadní rozdíl. Teorie typů říká, že na svůj vlastní typ si musíte přijít sami, protože vás nikdo nezná tak dobře, jako vy. A v tomto názoru se zcela rozcházíme, protože Mentální jazyky říkají pravý opak – nejtěžší je správně poznat sebe sama, protože vás mate vaše podvědomí. Ano, známe sami sebe dobře. Ale naše podvědomí je pěkná potvora a namlouvá nám (oprávněně), že jsme někdo jiný.
Tak třeba já mám slepý jazyk Pracanta, to znamená, že samotná práce, výkonnost a disciplína jsou pro mě vyčerpávající. Jenže kdybych si měla přijít sama na to, jaký jsem typ, možná bych došla k tomu, že jsem typ Pracant, protože mám pocit, že pořád jen pracuju. Jenže tento pocit vychází z mého nejslabšího jazyka, protože mi jako práce připadá úplně každý úkol, který musím udělat a nutí mě to se na něj neustále soustředit. A proto se tím jazykem Pracanta pořád zaobírám a snažím se ho nějak uchopit, dokončit, vyřešit. A tak sama sobě připadám, že furt dřu, a tudíž přece musím být ten typ Pracant, když pořád jen pracuju.
Anebo mám slabý jazyk Vizionáře, takže neodhaduju, co bude, co má potenciál v budoucnosti. Ale mám velmi bujnou fantazii a představy jako na filmovém plátně. Ale tyto představy jsou naprosto liché a nemohu se o ně vůbec opírat, protože se těchto představ a vizí v mém životě splní jen minimální procento. Ale protože nápadů a vizí mám hodně, tak bych si o sobě mohla klidně myslet, že jsem typ Vizionář. Ale nejsem.
Sami sebe dokážeme přesvědčit v podstatě o čemkoliv, stačí když tomu chceme věřit. A když si přečtete knihu Teorie typů, najdete se klidně v každém typu, protože vždycky si vybavíte nějakou situaci, která bude odpovídat popisku v knize. Proto je jen velmi málo lidí, kteří opravdu umí poznat vlastní typ.
Takže Teorie typů (TT) také není to, co Mentální jazyky. Neboť TT navazuje na systém MBTI, tudíž je stejně složitá. A to Mentální jazyky opravdu nejsou.
UŽ JSTE V KLUBU MENTÁLNÍCH JAZYKŮ?
V KLUBU MJ najdete především audia a videa zdarma. :-)