Stáhněte si zdarma e-book:
EXTROVERT nebo INTROVERT
- JSOU SAMOTÁŘI JEN INTROVERTI?Taky jste rádi sami a považujete se za introverta? Přečtěte si, jestli to není jinak...
- JE UPOVÍDANÝ POUZE EXTROVERT?Zjistíte, kteří introverti jsou komunikativnější, než byste čekali.
- PODLE ČEHO POZNÁM, KDO JSEM?Dostanete ty správné indicie, které vás navedou pod povrch.
- PRYČ S DOGMATY !Posvítíme si na zaběhnuté koncepty o tom, jak se introvert a extrovert chovají.
Komunikační typologie osobnosti aneb
Jakou řečí mluví vaše mysl?
TĚLO INTUICE SRDCE ROZUM
Nebojte, Mentální jazyky nejsou jen o tom, že ženy jsou emoční a muži logičtí. Může to být i naopak - logická žena a emoční muž. Jde tady především o to, že každý člověk mluví nějakým jazykem, a protože ten jazyk vychází z naší mysli, říkáme mu mentální.
LIDSKÁ MYSL MÁ TAKY SVOU ŘEČ
Představte si, že by všichni lidí byli úplně stejní. Chodili bychom stejně, mluvili bychom stejně, ve stejnou chvíli bychom se třeba smáli nebo plakali. Nikde by nebyl kontrast, nikde by nebyla odlišnost.
Jak by se vám takový svět líbil? Chtěli byste v něm žít? Kdo by určil, co je výchozí chování?
Každý člověk se narodí s individuálním nastavením psychiky. To nás odlišuje v tom, jak se chováme, jak vnímáme sami sebe, jak reagujeme na druhé lidi, jak vidíme realitu okolo nás, jak mluvíme, jak přemýšlíme, co vidíme a na co slyšíme. A ta odlišnost je to, co nás někdy štve a co bychom chtěli, aby bylo stejně, jak to máme my. Cítili bychom se pochopení a v pořádku.
Cítili bychom se normální. Jenže . . .
PRO KAŽDÉHO ČLOVĚKA JE "NORMA" NĚCO JINÉHO
Pro mě je třeba normální užívat si život, usnadnit si ho praktickými zlepšováky, udělat si pohodlí, dobře se najíst, mít kočky, chodit s přáteli na čaj, mít pohodu. Pro mou maminku je ale normální mít tři práce, podávat velký výkon, makat, překonávat překážky, prožívat drama, o všechny se starat a něco dokázat.
Pro někoho je normální být citlivý a empatický, pro jiného je důležitější říkat pravdu, pro někoho je normou dát děti do školky, pro druhého je normální mít děti v domácím vzdělávání a tak dále...
Každý jsme nějaký a je to tak pro nás v pořádku. Jakmile ale začneme naše hledisko vnucovat druhým, narazíme pravděpodobně na konflikt, nepochopení, odsouzení a další možné negativní reakce. Druhý člověk nebo my sami můžeme cítit stud, pocit viny, odpor atd. Proto je dobré znát, co je každému vlastní, co je pro každého jeho výchozí startovací čára v životě.
"Co je normální pro mě, nemusí být normální pro druhé.
Co je normální pro druhé, nemusí být normální pro mne."
Jazyk Herce se označuje zeleným srdíčkem a zodpovídá například za to, na kolik jsme výřeční. Takže podle toho, na kolik procent máme ten jazyk silný, se nám chce mluvit a baví nás to. Když víme, kdo má jakou kapacitu toho, kolik toho namluví nebo je schopen pojmout, víme, že toho člověka nemůžeme hodnotit podle svých měřítek a sebe nemůžeme hodnotit podle jeho měřítek. Máme to totiž každý jinak nastaveno.
Já mám třeba jazyk Herce silný na 75%, což je hodně. A proto mohu mluvit od rána do večera, mluvením dokonce relaxuji, vypovídat se kamarádce mě uklidní a pomůže od stresu. Ale moje kamarádka má tento jazyk na 25% a mluvení ji unavuje, stresuje, vyčerpává a potřebuje být potichu, aby si odpočala. Nikdo na ni nesmí mluvit, protože z toho mý zavařenou hlavu. Ani jedna z nás není divná. Ale už jsme se obě setkaly s názory:
"Ty moc mluvíš."
"Ty nic neřekneš."
Nikdy se nemůžete zalíbit všem a stejně tak si někdo může říct o mém žvanění: "Jé, to je bezva, ona je tak upovídaná a komunikativní. To je paráda!" a o kamarádčině tichu: "Konečně někdo, kdo pořád nemele pantem." Vidíte, že teprve až se potkáme s někým, komu se naše výchozí nastavení zamlouvá, ten teprve ocení to, jací jsme. Nemusíme se tedy ani řídit, ani trápit tím, co o nás říká někdo jiný. Můžeme si říct: "Aha, ona má asi jiné procento toho jazyka než já, a proto se mu to líbí nebo ne." V této větě není žádné odsouzení ani sebe, ani druhého. Jen konstatování reality.
Více o mentálních jazycích se můžete naučit v mém online kurzu.
Koukněte zde.
PŘEČTĚTE SI ČLÁNEK NA BLOGU
"O Mentálních jazycích"
CO JSOU MENTÁLNÍ JAZYKY?
Když se podíváte na starý hrníček, co si uvidíte?
Někdo třeba uvidí starou nakřáplou věc. Někdo jiný uvidí památku po babičce. Jiný zase uvidí špínu a bacily, které jsou na tom hrníčku. A další si vzpomene, jak kdysi takový hrníček viděl v dětství a vybaví se mu vzpomínka...
Mentální jazyky jsou doslova jazyky, kterými mluví naše mysl. A mysl každého člověka hovoří jinou řečí. Proto je naše chování odlišné a ve stejné situaci je naše reakce jiná.
Když si o druhých lidech myslíme, že se chovají nepřijatelně, je to proto, že nevíme, jakými mentálními jazyky právě mluví. Známe totiž jen to, jak se na realitu díváme vlastním způsobem a neumíme si představit, že druzí mají jiný styl uvažování a myšlení.
Hodnotíme druhé lidi podle sebe a podle toho, co je naše výchozí typologické nastavení, které bereme jako samozřejmost. A kdo se podle toho nechová, tak nám přijde divný. Jenže to, co vám přijde jako samozřejmost, to pro druhého může být velice náročné.
Představte si, že vám někdo něco říká způsobem, který vám není úplně srozumitelný nebo příjemný. Vaše mysl si tam dosadí to, co už zná. Což ale nemusí být to, co ten druhý opravdu chce sdělit. A tak vzniká nedorozumění a konflikt. Mentální jazyky nás učí si lépe rozumět, protože nám pomáhají přeložit řeč a myšlení druhých lidí.
CO JE SMYSLEM MENTÁLNÍCH JAZYKŮ?
V přírodě každá rostlina potřebuje pro svůj růst ty správné podmínky a není možné, aby citrony rostly v lese na Sibiři. A nemyslím tím umělý skleník s umělým světlem. Myslím prostředí, které pro svůj růst skutečně potřebuje. Některá rostlina potřebuje hodně slunce, jiná stín, některé se bude dařit v suchu a jiná potřebuje vydatnou zálivku a hnojivo. Některá rostlina roste rychle, jiná douhá léta.
A tak je to i s lidmi. Jsme bytosti, které také podléhají přírodním zákonům, a tak i lidé a lidská psychika potřebuje ty správné podmínky pro to, aby se mohla dobře rozvíjet. Pro některé lidi je ovšem typologie omezení, protože když chci, můžu přece dokázat všechno. To já si ale nemyslím. Učím lidi, že je zcela přirozené a zdravé respektovat naše nastavení a podporovat princip růstu našeho typu tím, že pro svůj něj vytvoříme takové podmínky, ve kterých se může nejlépe rozvíjet.
A právě růst nám typologie Mentálních jazyků umožňuje.
PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ČLÁNKY NA BLOGU
