Pro které typy není dobré vystupovat z komfortní zóny?

V dnešní době se trh roztrhl pytel s motivačními kouči, kteří vás nabádají, abyste vystoupili z komfortní zóny, protože jedině tak se můžete ve svém životě posunout a něco změnit.

Jenomže toto doporučení vám dávají typy, které to tak mají nastaveno ve své mentální mapě a například je motivuje jazyk bojovníka. Pro ně je potom velká motivace se překonat a jejich typu to přináší pocit uspokojení, posunu, dosažení cíle. Tuto potřebu mají buď typy se silným jazykem bojovníka, ale také to přitahuje intuitivní typy, které mají jazyk bojovníka slabý, ale podvědomě je motivuje a přitahuje síla a velké cíle.

Než se ale začnete řídit doporučením vystoupit z komfortní zóny, podívejte se na svůj typ, do své Mentální mapy, a zjistěte, na kolik procent máte jazyk bojovníka silný a jestli ho máte v plusové nebo minusové polaritě.  Jestli zrovna vás tento jazyk nestresuje, neubližuje vašemu typu a nevychyluje vaši rovnováhu.

Polovina typů má tento jazyk v minusové části typu, a tudíž je pro ně překonávání se a vystupování z komfortní zóny stres, který ovšem nevede k úspěchu. Není to o tom, že takové typy by měly pouze sedět na zadku. Jde o to, že věci, které je budou rozvíjet, mohou dělat v rámci své komfortní zóny mnohem lépe a úspěšněji, než když z ní vystoupí.

Představte si to na květině. Některá vydrží sluneční svit, jiná potřebuje stín. Pokud květinu, která potřebuje stín, vystavíte v létě na přímé sluníčko, donutíte ji tak vystoupit z její komfortní zóny, tedy z jejího přirozenného stinného prostředí, co se stane? Posune se někam? No ano, ale leda tak do hrobu. Spálíte ji a konec.

Stejně tak to je u lidí. Ne pro každého je dobré skákat v zimě do ledové vody, ne každý musí chodit makat do posilovny. Ne každý potřebuje podávat velké výkony. Je potřeba respektovat vlastní limity, protože pro někoho je opravdu skvělý zážitek a posun, když jde náročnou vysokohorskou túru v nelidských podmínkách nebo když se hecuje k pokoření slabosti a lenosti těla. Ale pokud je toto pro jiný typ limitem, který hraničí se zdravím, rozhodně by se tímto neměl nechat motivovat a už vůbec ne řídit.

Jsou i jiné cesty, jak dosahovat úspěchu a posunu v životě. A nemusí to být zrovna vystupování z komfortní zóny. A ačkoliv se teď zaměřuji spíše na ty oblasti fyzického překonávání se a velkých cílů, tak komfortní zóna je nejen fyzická, ale i pracovní, emoční atd. Ne každému tedy dělá dobře mluvit na veřejnosti a nemusí se nutit do této polohy, i když to je v době instagramerů a youtuberů velmi in, budovat značku na sebeprezentaci.

Pro někoho není motivací vydělat miliony, aby mohl trávit léto na pláži na Bali, i když je teď trendy jet na zimu do teplých krajů. Někomu stačí malé cíle a není to pro jeho život žádný zásek ani ostuda. Protože měřítka velikosti má každý typ úplně jiná.

Příklady jazyků, které nabádají k vystoupení z komfortní zóny:

  • bojovník = překonat se fyzicky, hecnout se, dát si do těla, mít velké cíle.
  • pracant = vydělávat v online byznyse miliony a točit velké peníze, hnát se za úspěchem a dovolit si v životě cokoliv chci.
  • herec = prezentovat se na veřejnosti, mluvit před mnoha lidmi, projevovat otevřené emoce.
  • vizionář = směřovat kupředu, inspirovat sebe i druhé, rozvíjet se, jít svou cestou, začít nanovo a udělat v životě zásadní změny.

Typy, jimž přemíra těchto jazyků nedělá typologicky dobře, by se neměli nechat strhnout jinými typy, kterým naopak tyto jazyky prospívají. Typy, které tyto jazyky přitahují a motivují, ale mají je slabé, by si neměli také nakládat velké množství a nehrát si na to, že budu někým jiným. Protože i tehdy to může uškodit.

Například pokud bude váš jazyk bojovníka silný pouze na 25%, znamená to, že je tento jazyk pro vás nejslabší, ale protože bude plusový, tak vás podvědomě velmi přitahuje. Když si však vlivem této fascinace nevědomky naložíte velké cíle, tak kapacita toho jazyka stejně nebude stačit na to, abyste tu nálož skutečně uvezli. Znáte přece tu scénku, z filmu Na samotě u lesa:

„Pane Lorenc, uvezu to?“
„Ne.“
„A teď?“
„Teď jo.“

Pokud si v životě naložíte více, než uvezete, neposunete se nikam. Budete stát na místě a funět ve snaze pohnout horou. Pro někoho je skutečně motivující se strhat, makat do úmoru, ale pro druhého je to spíše stopka. A toto je potřeba vědět a neřídit se lidmi, kteří potřebují překonávat své hranice a vystupovat z komfortních zón, ať je to cokoliv.

Pro někoho třeba není přirozené projevovat navenek emoce a city. Takový člověk není porouchaný a nemusí se do toho nutit tím, že bude chodit na kruhy a tam ze sebe ždímat pláč, smích, mluvení před lidmi, aby se to naučil. Takový člověk potřebuje pocítit, že je v pořádku, že jeho limit ve vyjádření emocí je nízký a přijme sebe takového jaký je. Pokud bude chtít vyjádřit emoci, může to udělat jiným jazykem než slovem či mluvením. A nemusí si připadat zablokovaný nebo divný.

Ani nevíte, kolika lidem se uleví, když ví, že jejich typu nefunguje vystupování z komfortních zón, jen mají pocit, že by měli, když to dělá tamten a funguje mu to a píše na webu, jak je to úžasné a jak mu to pomohlo. Ale to je příběh toho člověka a jistěže může motivovat jiné lidi a inspirovat je. Ale vy, kteří cítíte, že vám stačí opravdu málo a naopak se dobře rozvíjíte uvnitř vaší komfortní zóny, vězte, že to tak je správně a že to lze. Ano, pro minimálně polovinu z 16 typů je v pořádku růst a rozvíjet se uvnitř komfortní zóny.

Takže s klidem můžete pustit snahy o překonávání se a najít to, v čem je vám dobře, tam na sobě v klidu a po malých dávkách pracovat a rozkvetete stejně jako typy, kteří pro svůj růst potřebují akákat do ledové vody, lézt na vysoké hory, vydělávat miliony, hecovat se a překonávat…

Vy nemusíte.