Proč nemáme testy?

Vždy jsem milovala testy a bavily mě různé kvízy a typologie, které mi o mně řekly mnoho charakteiristik. Mnohdy se výsledky trefily, ale od té doby, co vím, jak funguje lidská psychika a jak máme nastavenou naši mentální mapu, chápu, že testy nemohou přinést 100% odpověď.

Když jsem si kdysi udělala cvičně MBTI test, který taky ukazuje, na kolik procent máme silnou intuici, smysly, myšlení a cítění, tak mi vyšel jiný výsledek, než to, jaký typ jsem z hlediska Mentálních jazyků.

Je to proto, že v testu musí být otázky nastavené tak, aby se z předdefinovaných odpovědí vygeneroval procentuální výsledek. Jenže test nepozná, jestli vaše odpověď vychází z vědomí nebo podvědomí. A tak například u mne nedokázal test vysvětlit, proč jsem tak otevřená a komunikativní, ale přitom introvert. A tak mě zařadil do kategorie extrovertů.

Mentální jazyky ale vysvětlit dokážou, proč jsem introvert s extrovertním rysem. Je to jednoduché. Řídím se introvertním tělem, jazykem Požitkáře, ale komunikuji prostřednictvím extrovertního jazyka srdce – Herce, a proto mám ráda lidi, nebojím se mluvit s cizími, nebojím se telefonovat a umím i s paní na poště zabřednout v živý rozhovor o kočkách.

Jenže typologicky jsem stále introvert, protože mě definuje to moje tělo a mnoho dalších introvertních rysů, jako jsou pomalost, individuální myšlení, zaměřenost na sebe, přizpůsobování se atd. Ta extroverze je u mne pouze mluvícím prostředkem.

A proto v Mentálních jazycích nemáme testy, protože test by jednoduše nepoznal, odkud pramení ta odpověď, kterou jste řekli či napsali. Mnohdy se totiž ztotožňujeme s tím, co se nám podvědomě líbí nebo jak sami sebe podvědomě vidíme, jací bychom chtělí být. Ale to není to, kdo skutečně jsme.

Takže v Mentálních jazycích se typuje pomocí rozhovoru, ve kterém musím poznat, z jakého centra vaší pysychiky přišla daná odpověď. Více o otypování najdete ve článku Jakým způsobem probíhá otypování.