O Mentálních jazycích

Mentální jazyky (MJ) jsou typologie, která popisuje, jakou mají lidé strukturu osobnosti a kterými jazyky mluví. Dokážou popsat vzorce, podle kterých lidé jednají, mluví, slyší a vidí svět kolem sebe.

V osobním rozvoji je to pomocník nejpřesnějšího poznání sebe sama a práce s mindsetem (nastavením mysli). V oblasti komunikace a vztahů jsou Mentální jazyky užitečný „překladač“ chování: jak mluvíme, reagujeme, komunikujeme.

Mentální jazyky pomáhají

V osobním rozvoji:

• chápat sebe a vyznat se v sobě (mám silnější jazyk srdce nebo intuice?)
• udržovat psychickou pohodu
• zvládat lépe náročná období
• mít se rád a být si sám sebou jistý
• pochopit své vrozené nastavení
• přijmout se i se svými slabinami
• nesoudit se podle měřítek jiných
• vědět, jak se rozvíjet na míru typu své osobnosti

Ve vztazích: 

• vysvětlit rozdíly v typech osobností
• překládat si odlišnou komunikaci
• pochopit druhé lidi a jejich chování
• přijmout věci, které nelze změnit
• naučit se používat jazyky druhých lidí
• nesoudit druhé podle svých měřítek
• neočekávat nemožné

Ve výchově dětí:

• znát limity schopností dětí
• vědět, co je jejich normální chování
• motivovat děti jejich jazykem
• vědět, co dítě stresuje a blokuje
• nechránit dítě před vlastními zraněními
• vybrat dítěti vhodnou školu
• znát individuální typologický vývoj dítěte (jiný než všeobecně tabulkový)
• respektovat osobnost dítěte
• vidět přednosti typu dítěte, jeho dary
• mluvit s dítětem jeho jazykem

Z čeho Mentální jazyky vychází?

Mentální jazyky vychází z ruské typologie socionika, jejíž systém jsem podrobně zkoumala od roku 2009, následně jsem jej vyvinula, přepracovala a inovovala do současné podoby. Kořeny typologie sahají až k výzkumu Carla Gustava Junga (podobně jako MBTI či Teorie typů). Více o původu MJ si přečtěte ve článku Jak vznikly Mentální jazyky.

V čem se Mentální jazyky liší od jiných typologií? 

Mentální jazyky jsou podobné jako směry, které rozdělují lidskou povahu na čtyři hlavní skupiny: srdce, intuice, rozum, tělo. Mentální jazyky jsou ale zcela inovované, nově vyvinuté, pojaté holisticky. Jsou jednoduché a praktické. Jsou aktuální s naší dobou a prostředím, ve kterém žijeme. Více podrobností jsem sepsala do samostatného článku na blogu, čtěte zde.

TĚLO, INTUICE, SRDCE, ROZUM

Mentální jazyky jsou „mentální filtry“ uložené v naší mysli. Představte si, že máte na nose barevné brýle. Podle barvy těchto brýlí vidíte realitu v jiných barvách. Stejně tak je vaše mysl zabarvená jazykem, kterým vnímáte svět kolem sebe, komunikujete, slyšíte a rozumíte lidem.

Každý z nás vnímá realitu jinak. Někdo uklízí, protože to dělá z lásky k rodině, někdo uklízí proto, že za to má 150 korun na hodinu, někdo proto, že se štítí bakterií a potřebuje sterilní prostředí, někdo uklízí proto, že přijde návštěva…

Když někomu řeknete: „Koupil jsem ti dárek,“ chcete mu tím říct, že ho máte rádi. Ale druhý člověk slyší, že ho máte rádi, až když mu řeknete: „Ten dárek stál 2.500 Kč,“ protože si neumí změřit vaše city bez toho, aniž by je převedl do čísel.

Překladač

Mentální jazyky jsou takový překladač lidského chápání a jednání. A proto nám můžou pomoct ve vztazích a v komunikaci. Je dobré vědět, co druzí vnímají, protože máme všichni sklony dosazovat si tam to, co vnímáme my – podle sebe soudím tebe.

Příklad:

Když položíte druhému člověku ruku na záda, ten člověk to může chápat různě. Podívejte, kolik odlišných reakcí na ten dotek může člověk mít a jak moc se to může vzdalovat od toho, co jste tím mysleli vy:

• „Chce sex?“
• „Dožaduje se pozornosti.“
• „Nerespektuje moje hranice.“
• „Tlačí na mě.“
• „Má mě rád.“
• „Líbím se mu.“
• „Nevím, co tím sleduje.“
• „Co po mně chce?“
• „Je dominantní, snaží se mě zastrašit.“
• „Leze mi do osobního prostoru.“
• „Je něžný, to je příjemné…“

A Mentální jazyky dokážou vysvětlit, kdo vaše pohlazení může vnímat třeba i jako útok či manipulaci.

Svět se netočí pouze podle našich pravidel

Mentální jazyky nás učí více chápat, že se s druhými můžeme hodně míjet v tom, co potřebujeme a chceme. Například jste člověk, který se stará o druhé a zajímá se o to, co prožívají a cítí. Váš kamarád Karel se ovšem zajímá pouze o to, jestli vám funguje pračka a počítač, ale nikdy se nezeptá, jak se máte.

Řeknete si: „Takže to znamená, že Karel bude pořád takový ignorant a necita?“ Ano. Bude. Ale vy budete vědět, že označení necita je v prvé řadě vaše vlastní hodnocení a že pro Karla to není výraz necitlivosti. Budete vědět, že Karel se aktivně nezajímá o druhé, protože neví, jestli si to může dovolit a také by tím přetěžoval své mentální limity. Dále budete vědět, že se na osobní věci druhých neptá proto, že mu to připadá obtěžující a nemístné a jeho samotného to také často obtěžuje.

Budete tedy vědět, že mluvit o pocitech a osobních tématech je pouze potřeba vašeho typu a tato potřeba může být nepříjemná jinému osobnostnímu typu, který v dotazování se na osobní životy druhých nevidí lásku a ohledy, ale strkání nosu do cizích věcí. 🙂

Nebudete se tedy srovnávat s Karlem ani odsuzovat druhé lidi za to, že se chovají jinak než vy.  A zároveň nebudete odsuzovat sebe, když věci potřebujete udělat jinak, než vám doporučují druzí dle jejich typu. Jednoduše to oddělíte jako odlišné výchozí potřeby. Nejste špatní ani jeden. A pro každého je normální jiný projev.

Jakou optikou se koukáme na svět, takový svět uvidíme

Každý člověk má jinak nastavenou mysl. Každý vidí, slyší, cítí, vnímá skrze vlastní optiku. Každý si informace a situace přebírá podle této optiky. Ve stejné situaci se jeden urazí, druhý zasměje, třetí se vyděsí a čtvrtého to zklame. Protože jsme jiní. A není to chyba. Je to stejná optika, jako ta oční, kterou fyzicky vidíme svět. Naše mentální optika ale vyjadřuje, jak ten svět chápeme, jak si interpretujeme situace, jak reagujeme.

Když rozumíte líp pračce než vlastní ženě

Když koupíte novou pračku, budete pečlivě zkoumat návod, abyste věděli, jak ta pračka funguje. Jakmile zjistíte, podle jakých pravidel pračka pracuje, víte, jak se k ní chovat, aby dobře fungovala. Víte, co od pračky čekat, co po ní chtít a nechtít, kolik do ní dát prádla (jaký je její limit) a jak ji udržovat v dobré kondici.

Lidé sice nejsou stroje, ale mají také své vlastní nastavení. A proto pro ně platí podobný princip, jenže málokdo si dá tu práci s pečlivým zkoumáním nastavení druhých lidí. Pak se divíme, že si nerozumíme.

Když ale nastavení sebe i druhého člověka známe, můžeme s ním v komunikaci a v životě lépe fungovat. Lidé nejsou pračka, ale právě proto, že mnohdy odmítáme vidět určité zákonitosti v naší mysli, rozumíme líp pračce, než partnerovi.

Mentální jazyky vám pomohou rozumět tomu, jak lidé fungují, kde mají své limity, co potřebují, a také vám pomohou zjistit, jestli jste schopni se nějak domluvit či nikoliv. A ano, může se stát, že se s nějakým typem nedomluvíte, protože mluvit jeho jazykem bude pro vás obtížné. Ale vždy budete vědět, že oba dva jste v pořádku takoví, jací jste. A budete mít možnost požádat třetího člověka o pomoc.

Slovník pojmů a významů

Představte si, že umíte dobře anglicky, ale neumíte francouzsky. V angličtině se tedy v klidu domluvíte, ale na francouzštinu si vezmete buď slovník, nebo překladatele.

A tak je to i s Mentálními jazyky. S některými typy lidí se dokážete lépe pochopit snadno. S jiným typem lidí je to ale těžší a stresuje vás společná komunikace. V takovou chvíli potřebujete ideálně někoho třetího, kdo vám stejnou informaci řekne svými slovy. A to sdělení, které vás prve stresovalo, se vám díky třetí osobě přijme snadněji. Stačí už jen to, že třetí osoba zvolí jiný slovník a mluví jinou intonací.

Příklad:

Snažíte něco sdělit svému partnerovi. On to nechápe. Pak přijde kamarádka, řekne to stejně ale jinak a partner to ihned pochopí. A vy si říkáte: „Vždyť mu to vysvětluju už hodinu a ty přijdeš, řekneš dvě slova a on to hned pochopí!“ Ano, jenže to právě tím, že vy jste to onu hodinu říkala pro partnera „svahilsky“ a on to potřeboval slyšet jinou řečí. Z vašeho pohledu je chyba u něj, protože způsob, jakým mluvíte, je pro vás přirozený a srozumitelný. Ale pro partnera je přirozenější styl komunikace vaší kamarádky a není to o tom, s kým si více rozumí, ale kterému jazyku více rozumí.

Když vidíte, že partner lépe rozumí jinému člověku, je dobré poznat, co to je za jazyk a naučit se ho používat. Anebo se naučit poprosit třetí osobu, aby vám důležité věci přetlumočila. Třeba rádi vysvětlujete. Ale partner to potřebuje říct stručně, heslovitě, jelikož jeho mozek nepřijme moc slov. A neznamená to, že by byl hloupý. Jeho mysl si z jednoho slova vezme více než ze stovek vět. Není potřeba to hodnotit jako špatné a dobré. Stačí šetřit dechem, když partnerem mluvíte nebo přizvat do konverzace někoho, kdo je schopen vstřebat vaše vysvětlování a udělat z něj heslovitý závěr.

Normalita tady už byla

Každý člověk se bojí něčeho jiného, někdo peněz, jiný práce, někdo mluvení na veřejnosti, někdo se bojí prosadit a vymezit hranice. Každý člověk reaguje v určitých situacích jinak, někdo zareaguje naštvaně, když je kolem hluk, jiný je ve svém živlu a rád, že není nuda. Někoho obtěžuje a ruší, když Hanka pořád mluví, jiný je rád, že není trapné ticho a nemusí do konverzace příliš přispívat, protože stejně neví, co by řekl, a Hanka to okecá všechno sama.

Velmi často slyším kolem sebe: „Jsi normální? Proč to děláš?“ A bohužel to slyším nejčastěji z úst rodičů, kteří nerozumí chování svého dítěte, nechápou dítě, pobuřuje je a obávají se o jeho mentální zdraví.

Každý člověk je ale normální, protože jeho mentální typ určuje onu „normu“. Neurčuje to společnost, ani maminka, ani škola. To, co je pro každého z vás normální a zdravé, určuje především váš typ. I kdybychom postavili vedle sebe deset stejných mentálních typů, každý by se choval individuálně, protože žádný mentální typ není zcela stejný. Máme jen více nebo méně podobné mentální jazyky. Ale nejsme klony.

Ryba nebo pták?

Kdybyste byli zvířátko, věděli byste, že jste ryba a potřebujete vodu. Nebo byste věděli, že jste pták a potřebujete létat. Kdybyste byli zelenina, věděli byste, že jste rajče a potřebujete sluníčko. Nebo budete mrkev a víte, že potřebujete pod zem. V přírodě je tohle jasně dané a umíte se v tom vyznat.

Ale vyznat se v sobě a druhých lidech je mnohem těžší, pokud nevíte, podle čeho poznat, co je pro každého z vás normální. Mentální jazyky vám řeknou, co je vaše přirozenost.

Typologie Mentální jazyky vám tak dává oporu v tom, že se opírá o logický systém, ale současně vám nebere vaši jedinečnost a originalitu. Nikdo nechce slyšet: „Ty jsi stejný typ jako Karel!“ a nic takového se ani v Mentálních jazycích nedozvíte, protože Mentální jazyky vidí člověka jako bytost, která je složena z mnoha vrstev, z nichž mnohé ani typologicky uchopit nelze (například duše, osud, poslání, talenty a charakter).​