CO JSOU MENTÁLNÍ JAZYKY

Je to systém, který vám umožní porozumět tomu,
co se v každé situaci odehrává v mysli druhých lidí, 
díky čemuž máte šanci pochopit jejich chování.

Mnoho lidí se zbytečně trápí tím, že neví, kým jsou nebo nerozumí druhým lidem. Já ale vím, že nejméně 80 % problémů v komunikaci a vztazích má příčinu v tom, že nechápeme druhé lidi a soudíme podle sebe.

Ale pak zákonitě narážíme na konflikty, které by ve většině případů nemusely vznikat,  kdybychom věděli, kdo mluví jakým jazykem
a díky tomu chápali situaci z nadhledu. 

Co kdyby vám to někdo přeložil?

Představte si, že máte slovník, který by vám dokázal přeložit slova, věty a myšlenky druhých lidí. Koukli byste se do něj a zjistili, že například věta: "Proč jsi neudělal rezervaci do tohohle hotelu?" znamená: "Miláčku, tento hotel se mi líbí více, budeme příště bydlet tady, ano?" 

Kolikrát se rozčilujeme opravdu zbytečně, protože si sami nedokážeme přeložit významy slov, myšlenek a činů druhýh lidí. A tak si tam dosadíme to, co je našemu vnímání nejblíže. Což ale může být zcela něco jiného než to, co skutečně myslel ten člověk. 

  • Když někdo mlčí a nepíše, můžete to chápat, že vás nemá rád. Ale přitom ten člověk třeba přemýšlí zrovna nad tím, jak vám připravit překvapení.
  • Nebo když na vás někdo kouká, můžete mít pocit, že vás chce kontrolovat, ale on vás třeba pozoruje s vnitřním zaujetím, protože se mu na vás něco líbí.
  • V situaci, kdy někdo, říká, co jste udělal špatně, můžete vnímat, že vás ten druhý jen kritizuje, ale on vám chce pomoct radou, která má vést ke zlepšení té chyby a zvyýšení úspěchu. A tak dále... 

 

Mentální jazyky jsou nástroj, který vám umožní vidět do hlavy někomu druhému a slyšet sutečně to, co si myslí, co cítí a jak vnímá realitu.

 

TYPOLOGIE PRO KAŽDÉHO

  • Nerozumíte druhým a chcete pochopit, proč to tak je, proč se druzí chovají jinak než vy?
  • Nevíte, jak na sobě pracovat, kým nebo čím se inspirovat, co vás posune dál a co brzdí?
  • Chcete zlepšit komunikaci s blízkými, partnerem, v rodině a vědět, v čem jste odlišní?

Mentální jazyky nás učí, že každý člověk mluví nějakým jazykem, a protože ten jazyk vychází z naší mysli, říkáme mu mentální

V naší mysli tedy neustále probíhá proces, který hodnotí každý okamžik, každou situaci, kterou zažíváme. To něco by se dalo nazvat filtrem, skrze který se díváme na svět. Jako bychom měli modré, růžové, zelené a žluté brýle a v různých situacích je střídali. 

Viděli jste film V hlavě? Tam je moc krásně znázorněno, jak se u řídícího pultu střídá radost, strach, vztek, odpor a smutek. Tak přesně tak si můžete představit jazyky, které v naší mysli mají přesně stanovenou roli a sílu. A podle toho hodnotíme realitu a reagujeme na situace. 

A protože každý typ má jazyky v odlišné síle, chováme se v různých situacích jinak, podle toho, co nám náš typ dovolí. Pokud máme například jazyk výkonnosti na úrovni Trabanta, nebudeme schopni fungovat stejně rychle jako kdybychom byli na úrovni Ferrari.

 

LIDSKÁ MYSL MÁ SVOU ŘEČ

Představte si, že by všichni lidí byli úplně stejní. Chodili bychom stejně, mluvili bychom stejně, ve stejnou chvíli bychom se třeba smáli nebo plakali. Nikde by nebyl kontrast, nikde by nebyla odlišnost.

 

Jak by se vám takový svět líbil? Chtěli byste v něm žít?
Podle koho by se nastavilo výchozí chování, které by vyhovovalo všem?

 

Každý člověk se narodí s individuálním nastavením psychiky. To nás odlišuje v tom, jak se chováme, jak vnímáme sami sebe, jak reagujeme na druhé lidi, jak vidíme realitu okolo nás, jak mluvíme, jak přemýšlíme, co vidíme a na co slyšíme. A ta odlišnost je to, co nás někdy štve a co bychom chtěli, aby bylo stejně, jak to máme my. Cítili bychom se pochopení a v pořádku.

 

Cítili bychom se normální.  Jenže . . .

PRO KAŽDÉHO ČLOVĚKA JE "NORMA" NĚCO JINÉHO

Pro mě je třeba normální užívat si život, usnadnit si ho praktickými zlepšováky, udělat si pohodlí, dobře se najíst, mít kočky, chodit s přáteli na čaj, mít pohodu. Pro mou maminku je ale normální mít tři práce, podávat velký výkon, makat, překonávat překážky, prožívat drama, o všechny se starat a něco dokázat.

 

Pro někoho je normální být citlivý a empatický, pro jiného je důležitější říkat pravdu, pro někoho je normou dát děti do školky, pro druhého je normální mít děti v domácím vzdělávání a tak dále...

 

Každý jsme nějaký a je to tak pro nás v pořádku. Jakmile ale začneme naše hledisko vnucovat druhým, narazíme pravděpodobně na konflikt, nepochopení, odsouzení a další možné negativní reakce. Druhý člověk nebo my sami můžeme cítit stud, pocit viny, odpor atd. Proto je dobré znát, co je každému vlastní, co je pro každého jeho výchozí startovací čára v životě.

"Co je normální pro mě, nemusí být normální pro druhé.
Co je normální pro druhé, nemusí být normální pro mne."

Jazyk Herce se označuje zeleným srdíčkem a zodpovídá například za to, na kolik jsme výřeční. Takže podle toho, na kolik procent máme ten jazyk silný, se nám chce mluvit a baví nás to. Když víme, kdo má jakou kapacitu toho, kolik toho namluví nebo je schopen pojmout, víme, že toho člověka nemůžeme hodnotit podle svých měřítek a sebe nemůžeme hodnotit podle jeho měřítek. Máme to totiž každý jinak nastaveno.

 

Já mám třeba jazyk Herce silný na 75%, což je hodně. A proto mohu mluvit od rána do večera, mluvením dokonce relaxuji, vypovídat se kamarádce mě uklidní a pomůže od stresu. Ale moje kamarádka má tento jazyk na 25% a mluvení ji unavuje, stresuje, vyčerpává a potřebuje být potichu, aby si odpočala. Nikdo na ni nesmí mluvit, protože z toho mý zavařenou hlavu. Ani jedna z nás není divná. Ale už jsme se obě setkaly s názory:

 

"Ty moc mluvíš."
"Ty nic neřekneš."

 

Nikdy se nemůžete zalíbit všem a stejně tak si někdo může říct o mém žvanění: "Jé, to je bezva, ona je tak upovídaná a komunikativní. To je paráda!" a o kamarádčině tichu: "Konečně někdo, kdo pořád nemele pantem." Vidíte, že teprve až se potkáme s někým, komu se naše výchozí nastavení zamlouvá, ten teprve ocení to, jací jsme. Nemusíme se tedy ani řídit, ani trápit tím, co o nás říká někdo jiný. Můžeme si říct: "Aha, ona má asi jiné procento toho jazyka než já, a proto se mu to líbí nebo ne." V této větě není žádné odsouzení ani sebe, ani druhého. Jen konstatování reality. 

CO JSOU MENTÁLNÍ JAZYKY?

Když se podíváte na starý hrníček, co si uvidíte?

Někdo třeba uvidí starou nakřáplou věc. Někdo jiný uvidí památku po babičce. Jiný zase uvidí špínu a bacily, které jsou na tom hrníčku. A další si vzpomene, jak kdysi takový hrníček viděl v dětství a vybaví se mu vzpomínka...

Mentální jazyky jsou doslova jazyky, kterými mluví naše mysl. A mysl každého člověka hovoří jinou řečí. Proto je naše chování odlišné a ve stejné situaci je naše reakce jiná.

 

Když si o druhých lidech myslíme, že se chovají nepřijatelně, je to proto, že nevíme, jakými mentálními jazyky právě mluví. Známe totiž jen to, jak se na realitu díváme vlastním způsobem a neumíme si představit, že druzí mají jiný styl uvažování a myšlení.

Hodnotíme druhé lidi podle sebe a podle toho, co je naše výchozí typologické nastavení, které bereme jako samozřejmost. A kdo se podle toho nechová, tak nám přijde divný. Jenže to, co  vám přijde jako samozřejmost, to pro druhého může být velice náročné.

Představte si, že vám někdo něco říká způsobem, který vám není úplně srozumitelný nebo příjemný. Vaše mysl si tam dosadí to, co už zná. Což ale nemusí být to, co ten druhý opravdu chce sdělit. A tak vzniká nedorozumění a konflikt. Mentální jazyky nás učí si lépe rozumět, protože nám pomáhají přeložit řeč a myšlení druhých lidí.

 

CO JE SMYSLEM MENTÁLNÍCH JAZYKŮ?

V přírodě každá rostlina potřebuje pro svůj růst ty správné podmínky a není možné, aby citrony rostly v lese na Sibiři. A nemyslím tím umělý skleník s umělým světlem. Myslím prostředí, které pro svůj růst skutečně potřebuje. Některá rostlina potřebuje hodně slunce, jiná stín, některé se bude dařit v suchu a jiná potřebuje vydatnou zálivku a hnojivo. Některá rostlina roste rychle, jiná douhá léta.

A tak je to i s lidmi. Jsme bytosti, které také podléhají přírodním zákonům, a tak i lidé a lidská psychika potřebuje ty správné podmínky pro to, aby se mohla dobře rozvíjet. Pro některé lidi je ovšem typologie omezení, protože když chci, můžu přece dokázat všechno. To já si ale nemyslím. Učím lidi, že je zcela přirozené a zdravé respektovat naše nastavení a podporovat princip růstu našeho typu tím, že pro svůj něj vytvoříme takové podmínky, ve kterých se může nejlépe rozvíjet.

A právě růst nám typologie Mentálních jazyků umožňuje.

UKÁZKA - JAK MŮŽETE DOJÍT K CÍLI 8 x JINAK

Je to snadné a zábavné. Dá se takto uchopit každá situace, která se vám v životě děje. Jenom není snadné se v tom někdy zorientovat sám. Bez klíče. Bez návodu. Jen tak odhadem. S typologií je to jako když jedete autem a máte mapu. Váš život pořád běží tak, jak má. Ale když máte mapu, máte nadhled nad tím, co se děje. A víte, kudy se vydat, když zabloudíte.

Taky jsem kdysi nevěděla, která rada mi na mé cestě pomůže a která není pro mě. Nevěděla jsem, koho mám poslouchat, když mi říkali, že moje emoce jsou moc. Nevěděla jsem, jak se mám v sobě vyznat, když jsem jeden den byla šťastná a odhodlaná a další týden zcela unavená a bez cíle. Netušila jsem, proč mi jde samo od sebe to, co jsem se nikde neučila. Nevěděla jsem, proč se druzí lidé chovají tak, jak bych se já nikdy nezachovala. 

 

Neměla jsem totiž MAPU, která by mě vedla a pomohla mi pochopit sebe a druhé lidi.

MENTÁLNÍ MAPA © JE STRUKTURA,
která umí vysvětlit chování člověka
A POMŮŽE VÁM NAJÍT VAŠI CESTU V ŽIVOTĚ

Mentální mapa ©

Mentální mapa © mi přesně popsala, co se v mojí mysli odehrává a dala mi na výběr možnosti, kterými se mohu v životě řídit, když nevím, jak dál.

CO JSEM SE DÍKY MENTÁLNÍM JAZYKŮM NAUČILA?

 

  • Žádný člověk není stejný jako ten druhý.
  • Každý hodnotí svět podle svého typu.
  • Lidé mi radí to, co je blízké jejich typu.
  • Nemusím se řídit tím, co mi říkali doma rodiče. 
  • Nemusím se stydět za to, jaký život žiju.
  • Mám vlastní návod na to, jak být spokojená.
  • Vím, kdy nemám věřit sama sobě, protože mě pokouší moje podvědomí.
  • Vím, kdy se na sebe mohu spolehnout, co je můj vnitřní rádce.
  • Je v pořádku, když se neshodneme, přesto mohu chápat, proč to tak je.
  • Nesnažit se změnit to, co změnit nejde a přijmout to.

Z MÉHO ŽIVOTA

Každý den se setkávám s lidmi, kteří se buď trápí, že jim něco nejde, nebo neví, jak se dohodnout s ostatními. Nechápou, co se děje, proč se k nim někdo zachoval tak ošklivě. Proč si děti neuklidily hračky, proč si manžel zase nabral další práci, přitom už tak je s vámi málo doma. Proč vám rodiče pořád vyčítají, jací jste a diktují vám, jak máte žít. 

Já jsem se tímto také trápila: v rodině jsem byla nepochopená, bojovala jsem s nadváhou, neznala jsem smysl toho, co se děje, proč mi lidi říkají o mé osobě tolik různých věcí a já už pomalu nevím, kdo jsem a komu ublížím, když si dovolím otevřít pusu a něco chtít.

Kdybych tenkrát nepoznala typologii, nevím, co by mi pomohlo najít sebe sama a ukotvit se ve svém typu. Začala jsem se tak rozvíjet podle toho, co je pro mě typologicky přirozené a pro mou psychiku zdravé. Naučila jsem se vědomě pracovat se stresem a s myšlenkami vyskajujícími z podvědomí.

CO JE MÝM CÍLEM

Přeju si, aby lidé znali typologii Mentální jazyky a uměli ji prakticky využívat ve svém životě. Chci, aby typologie pomohla lidem pochopit sebe i druhé lidi, neboť pak se žije lehčeji a umíme přijímat situace, které nemůžeme změnit. Mou vizí je rozšířit typologii do všeobecného společenského povědomí, aby tuto metodu mohli používat lidé ve školství, v nemocnici, v zaměstnání atd. 

POJĎTE SE NAUČIT MENTÁLNÍ JAZYKY
A BUĎTE BLÍŽ POROZUMĚNÍ SOBĚ A SVÝM BLÍZKÝM