O Mentálních jazycích

Mentální jazyky (MJ) jsou komunikační typologie, která nám pomáhá vysvětlit chování lidí. Je to „překladač“ toho, jak mluvíme, chováme se, díky čemuž můžeme lépe pochopit a přijmout sebe i druhé lidi.

Z ČEHO MJ VYCHÁZÍ?

Mentální jazyky vychází z mého samostudia ruské typologie socionika, se kterou jsem se setkala před 10 lety, a která je založena na výzkumech Carla Gustava Junga (podobně jako MBTI test či Teorie typů). Více o původu MJ si přečtěte zde.

 

V ČEM SE MENTÁLNÍ JAZYKY LIŠÍ OD JINÝCH TYPOLOGIÍ

Mentální jazyky jsou podobná, avšak zdaleka ne stejná typologie jako mnohé směry, které rozdělují lidskou povahu na čtyři hlavní skupiny: srdce, intuice, rozum, tělo. Mentální jazyky jsou inovované, pojaté holisticky, jsou jednoduché a praktické, jsou aktuální s naší dobou a prostředí, ve kterém žijeme. Více podrobností jsem sepsala do samostatného článku na blogu, čtěte zde.

 

TĚLO, INTUICE, SRDCE, ROZUM

Každý z nás vnímá realitu jinak. Mentální jazyky dokážou přeložit to, co druhý říká, slyší a vidí. Někdo třeba uklízí, protože to dělá z lásky k rodině, někdo proto, že za to má 150 korun na hodinu, někdo proto, že se štítí bakterií…

Když někomu řeknete: „Koupil jsem ti dárek,“ chcete mu tím říct, že ho máte rádi. Ale druhý člověk slyší, že ho máte rádi, až když mu řeknete: „Ten dárek stál 2.500 Kč,“ protože si neumí změřit vaše city bez toho, aniž by je převedl do čísel.

PŘEKLADAČ LIDSKÉHO CHÁPÁNÍ

Mentální jazyky jsou takový překladač lidského chápání a jednání. A proto nám můžou pomoct ve vztazích a v komunikaci. Je dobré vědět, co druzí vnímají, protože máme všichni sklony dosazovat si tam to, co vnímáme my – podle sebe soudím tebe.

Položíte někomu ruku na záda. Podívejte, kolik odlišných reakcí na ten dotek může druhá strana mít a jak moc se to může vzdalovat od toho, co jste tím mysleli vy:

  • „Chce sex.“
  • „Chce pozoronost.“
  • „Nerespektuje moje hranice.“
  • „Tlačí na mě.“
  • „Má mě rád.“
  • „Líbím se mu.“
  • „Nevím, co tím sleduje.. Co po mně chce?“
  • „Je dominantní, snaží se mě zastrašit.“

A Mentální jazyky dokážou přeložit a vysvětlit, o co se skutečně jedná a kdo vaše nevinné pohlazení může vnímat třeba i jako útok či manipulaci.

 

SVĚT SE NETOČÍ PODLE NAŠICH PRAVIDEL

Mentální jazyky nás učí více chápat, že se svět netočí jen podle našich pravidel a že se s druhými můžeme hodně míjet v tom, co potřebujeme a chceme. Například jste člověk, který se stará o druhé a zajímá se o to, co prožívali a cítili. Váš kamarád Karel se ovšem nezajímá o nic než svoje počítače a nikdy se nezeptá, jak se máte.

Řeknete si: „Takže to znamená, že Karel bude pořád takový ignorant a necita?“ Ano. Bude. Ale vy budete vědět, že označení necita je v prvé řadě vaše vlastní hodnocení a že Karlovi je v tom dobře. Budete vědět, že Karel se nezajímá o druhé, protože by tím přetěžoval své mentální limity. A také že to je proto, že v jeho světě mu připadá obtěžující, kdyby se pořád někoho na něco vyptával, neboť jeho samotného to také obtěžuje.

Budete tedy vědět, že tak jak to máte vy, je pouze potřeba vašeho typu a tato potřeba zase může být nepříjemná někomu jinému, kdo v dotazování se na druhé a jejich život nevidí lásku a ohledy, ale strkání nosu do cizích věcí například. 🙂

Nebudete se tedy srovnávat s druhými ani odsuzovat druhé za to, že se chovají jinak než vy.  A zároveň nebudete odsuzovat sebe, když věci potřebujete udělat jinak, než vám doporučují druzí dle jejich typu.

 

KAŽDÝ MÁME JINÝ „KLADKOSTROJ“ V MYSLI

Každý člověk má jinak nastavenou mysl. Každý vidí, slyší, cítí, vnímá a mluví jinak. Každý si informace přechroustá podle svého nastavení. Někdo se urazí, druhý zasměje. Protože jsme jiní. A není to chyba. Je to stejné, jako byste nevěděli rozdíl mezi ledničkou a pračkou. Potřebujete vědět, podle jakých pravidel každý z těchto spotřebičů pracuje, abyste věděli, jak se k němu máte chovat, aby dobře fungoval.

ROZUMÍM SI LÍP SE PRAČKOU NEŽ SE SVOU ŽENOU

Lidé nejsou stroje, ale mají také své vlastní nastavení. A tak platí, že když nastavení toho člověka známe, můžeme s ním v komunikaci a v životě lépe fungovat. Lidé nejsou pračka, ale právě proto, že mnohdy odmítáme vidět určité zákonitosti v naší mysli, rozumíme líp pračce, než partnerovi. A Mentální jazyky nám v tom pomůžou, protože nám řeknou, jaké základní nastavení máme my a druzí lidé.

Porozumíme jejich jazykům a budeme vědět, jestli jsme schopni se nějak domluvit či nikoliv. A ano, může se stát, že se s nějakým typem nedomluvíme, protože mluvit jeho jazykem bude pro nás vážně obtížné. Ale vždy budeme vědět, že oba dva jsme v pořádku takoví, jací jsme. A budeme mít možnost požádat třetího člověka o pomoc.

 

SLOVNÍK

Funguje to stejně jako když umíte dobře anglicky, ale neumíte francouzsky. V angličtině se tedy ještě domluvíte, ale na francouzštinu si raději vezmete buď slovník, nebo překladatele. A tak je to i s Mentálními jazyky. S některými lidmi se dokážete lépe pochopit sami mezi sebou, ale jsou případy, kdy potřebujete někoho třetího, který řekne jinými slovy a jiným tónem to, co vás iritoavalo, když to říkal ten první. A díky tomu „překladateli“ to přijmete snadněji.

Všimněte si, že se třeba snažíte něco říct svému partnerovi, ale stačí, aby mu to řekla vaše kamarádka a partner to ihned pochopí. A vy si říkáte: „Vždyť mu to vysvětluju už hodinu a ty přijdeš, řekneš dvě slova a on to hned pochopí.“ No jo, jenže to právě to, že vy to hodinu říkáte „svahilsky“ a váš partner to potřebuje jen říct jinou řečí. Z vašeho pohledu je chyba u něj, protože způsob, jakým mluvíte, je pro vás přirozený a srozumitelný. Ale když pak vidíte, že jinému člověku rozumí lépe, můžete se chytit za nos a uvědomit si: „Co když to já neumím říct lépe, tak aby mi rozuměl?“

Někdy i vysvětlování je kontraproduktivní. Ne všichni lidé se vyznají v analýzách. Potřebují to říct stručně, heslovitě, jejich mozek nepřijme dlouhosáhlé texty nebo slova. A neznamená to, že by takoví lidé byli hloupí. Jejich mysl si z jednoho slova vezme více než ze stovek vět. Není potřeba to hodnoti jako špatné a dobré. Stačí šetřit dechem, když se s takovým člověkem potkáme a přizvat na pomoc do konverzace někoho, kdo je schopen vstřebat naše vysvětlování a udělat z něj heslovitý závěr.

NORMALITA TADY UŽ BYLA

Každý člověk se bojí něčeho jiného, někdo peněz, jiný práce, někdo mluvení na veřejnosti, někdo se bojí prosadit a vymezit hranice. Každý člověk reaguje v určitých situacích jinak, někdo zareaguje naštvaně, když je kolem hluk, jiný je ve svém živlu a rád, že není nuda. Někoho obtěžuje a ruší, když Hanka pořád mluví, jiný je rád, že není trapné ticho a nemusí do konverzace příliš přispívat, protože nikdy neví, co by řekl a Hanka to okecá všechno sama.

Velmi často slyším kolem sebe: „Jsi normální? Proč to děláš?“ A bohužel to slyším nejčastěji z úst rodičů, kteří nerozumí chování svého dítěte, nechápou dítě, pobuřuje je a obávají se o jeho mentální zdraví.

Každý člověk je ale normální, protože teprve jeho mentální typ určuje onu „normu“. Neurčuje to společnost, ani maminka, ani škola. To, co je pro každého z nás normální a zdravé, určuje náš typ. I kdybychom postavili vedle sebe deset stejných mentálních typů, každý by se choval individuálně, protože žádný mentální není zcela stejný. Máme jen více nebo méně podobné mentální jazyky. Ale nejsme klony.

Typologie MJ nám tak dává nejen oporu v tom, že se opírá o logický systém, ale současně nám nebere naši jedinečnost a originalitu. Nikdo nechce slyšet: „Ty jsi stejný typ jako Karel!“ a nic takového se ani v Mentálních jazycích nedozvíte, protože MJ vidí člověka jako bytost, která je složena z mnoha vrstev, z nichž mnohé ani typologicky uchopit nelze (například duše, osud, poslání, talenty a charakter). Více ve článku „Proč Mentální jazyky nepředurčí můj osud?“